Když jsem se stěhovala od svých rodičů, tak jsem přemýšlela, kam bych se asi mohlo přestěhovat. Já jsem teď už ještě nebyla stoprocentně rozhodnuta, jestli půjdu bydlet někde ve stejném městě, jako mám rodné město nebo jestli půjdu do Prahy anebo do Brna. Já jsem totiž vždycky váhala mezi těmito dvěma velkými městy, protože v Brně jsem studovala čtyři roky a v Praze jsem potom měla svého přítele. Jenom že přítel řekl, že se odstěhuje tam, kam půjdu já, že ho prý v Praze vůbec nic nedrží. A já abych se vám přiznala, tak mně nedrželo nikde nic, možná jenom to rodné hnízdo.
Takže jsem si řekla, že nejlepší bude, kdy se s přítelem dohodneme, kam půjdeme vůbec bydlet. A abych se vám přiznala, mě to bylo úplně jedno, spíše bych dala na to, kde asi budeme mít nejlepší práci a kde se potom budou nejlépe vychovávat naše malé děti. A to možná na vesnici. Jenomže s přítelem jsme chtěli rozhodně do města, kde je taky více příležitostí a taky hlavně možností. Nakonec to dopadlo tak, že se budeme stěhovat do Prahy. A to přímo do Prahy šest. A řekli jsme si, že není na škodu, když si dáme trvalý pobyt v Praze šest. Myslím se, že takhle to mají asi všichni.
Takže je logické, že když se budeme někde zdržovat a budeme někde bydlet, tak si tam taky dáme trvalé bydliště. A je logické, že když budeme bydlet v Praze šest, si taky necháme dát trvalé bydliště. A přítel s tím souhlasil a oba dva jsme nadšení, že už konečně máme to, co jsme si přáli. Nakonec to všechno bylo takové, že s přítelem na mě opravdu hodně dobře, protože si rozumíme a máme také skvělou práci a konečně už máme svoje vysněné trvalé bydliště v Praze 6. Takže není na škodu, pokud i vy se rozhodnete pro nějakou velikou změnu, uvidíte, že třeba vám to dá dobrý pocit a klid. Myslím si, že člověk by měl být spokojený.
